Nejčastější otázky
- Mám byt v osobním vlastnictví. Náklady na vytápění dálkovým teplem mi připadají vysoké. Mohu svůj byt odpojit od ústředního vytápění?
- Nejsem spokojen s rozúčtováním nákladů za vytápění a dodávku teplé užitkové vody. Na koho se mohu obrátit, aby mi zkontroloval vyúčtování, vysvětlil a poradil? Jak mám postupovat při reklamaci nebo stížnosti na toto vyúčtování?
- Každoročně trvá správci domu několik měsíců než nám rozešle vyúčtování. Do kdy bych měl vyúčtování za uplynulý kalendářní rok obdržet?
- Co všechno musí obsahovat vyúčtování nákladů za vytápění a dodávku teplé užitkové vody?
- Jak správně využívat termostatické regulační ventily, aby byla spotřeba tepla v bytě, a tedy i náklady za vytápění, co nejnižší?
- Jak se provádí odečet odpařovacího indikátoru a proč jsou v něm dvě různé náplně?
- Proč měřiče tepla na radiátorech neměří teplo?
- Koupil jsem byt do osobního vlastnictví a chtěl bych si nainstalovat vodoměr na studenou vodu. Jak mám postupovat, aby mi náklady byly fakturovány podle tohoto měřidla?
- Pracuji několik měsíců v roce mimo republiku, nejsem tedy doma. Po tu dobu netopím, neodebírám teplou ani studenou vodu. Obdobně jedni manželé v domě jsou důchodci, kteří jsou od jara do podzimu na chatě. Nelíbí se nám, že musíme za toto období nepřítomno
- Máme v domě instalovány odpařovací indikátory pro rozúčtování nákladů za vytápění. Jenže kapalina se z indikátorů odpařuje i v letních měsících, kdy se netopí. Nezvyšuje to naše náklady za vytápění?
- Ve vyúčtování nákladů za vytápění za rok 2002 se prvně objevil jakýsi korekční přepočet náměrů. Z jakého důvodu tomu tak je a nejsou tím nájemníci poškozováni?
- Proč jsou ve vyúčtování nákladů za vytápění používány přepočtové koeficienty a co znamenají?
- Proč se u rozúčtování nákladů za teplou užitkovou vodu používá základní složka?
- Jak se provádí rozúčtování nákladů za energie v obytném domě s ústředním vytápěním a centrální přípravou teplé užitkové vody
Pracuji několik měsíců v roce mimo republiku, nejsem tedy doma. Po tu dobu netopím, neodebírám teplou ani studenou vodu. Obdobně jedni manželé v domě jsou důchodci, kteří jsou od jara do podzimu na chatě. Nelíbí se nám, že musíme za toto období nepřítomnosti platit. Co nám můžete poradit?
Nelze tvrdit, že byt v době nepřítomnosti obyvatel není vytápěn i přes to, že by byla zcela uzavřena otopná tělesa. Ve vytápěném domě se teplo šíří nejen vodou v topném systému, ale prostupuje do bytu konstrukcí budovy přes mezibytové příčky i přes stropní konstrukce. Kdyby byt nebyl vytápěn, byla by v něm přibližně stejná teplota jako je venku. Šíření tepla budovou je důvodem pro to, že jsou náklady rozpočítávány i na byt, který po určitou dobu v otopném období nebyl užíván. Způsob rozúčtování je podrobně popsán v odpovědi na otázku č. 1.
U teplé užitkové vody, pokud nejsou v bytech instalovány vodoměry, jsou vzniklé náklady rozúčtovány poměrově podle průměrného počtu osob užívajících byt v daném roce. Pokud někdo z domácnosti bude dlouhodobě a nepřetržitě mimo bydliště (např. pobyt v cizině v délce několika měsíců, výkon vojenské služby apod.), může se u správce domu odhlásit z pobytu, a po návratu opět přihlásit. Odhlášení však nelze uplatnit u pobytů na chatě a zaměstnání mimo Plzeň, kdy uživatel se vrací do bytu (zalít květiny, vyprat, vykoupat, uklidit apod.). Obdobná situace je i u rozúčtování nákladů za studenou vodu a ostatní služby.
U domů, kde jsou byty vybaveny vodoměry na teplou užitkovou vodu, se náklady dělí na základní a spotřební složku v poměru 30 a 70 %. To znamená, že 30 % celkových nákladů se rozúčtuje podle poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše v domě. 70 % nákladů je rozúčtováno v poměru náměrů v jednotlivých bytech(viz odpověď na otázku č. 2). Instalace vodoměrů na teplou i studenou vodu tedy zajišťuje objektivnější rozúčtování nákladů. Pomocí naměřených hodnot lze zohlednit dlouhodobou nepřítomnost uživatele bytu. Jejich instalaci (ani instalaci indikátorů pro vytápění) však nenařizuje vlastníkům obytných domů žádný zákon.