Vývoj energetiky ve městě
Energetika, co by jeden z nosných systémů společnosti mající dopad do všech oblastí ekonomiky, prošla od roku 1990 zásadními změnami. Město Plzeň přistupovalo ke svému energetickému hospodářství koncepčně již od samého počátku. Legislativní rámec pro oblast energetiky tvoří energetický zákon č. 458/2000 Sb. spolu se zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Na základě tohoto zákona byla, mimo jiné, zpracována i územní energetická koncepce. Město Plzeň bylo jedno z prvních statutárních měst, které územní energetickou koncepci dle zákona 406/2000 Sb. pořídilo. Od té doby probíhá každoroční aktualizace energetických dat, která umožňují sledovat a vyhodnocovat stav energetiky ve městě, odhadovat vývojové trendy a tím minimalizovat možná rizika. Z níže uvedených grafů je patrné, jak se vyvíjela skladba paliv na zásobovaném území.
Podíl primárních paliv na zásobovaném území
Vývoj teplárenství
Pro zajištění tepelné energie v Plzni je na území města zbudována rozsáhlá soustava centrálního zásobování teplem (SCZT). Dodávky tepla ze soustavy CZT od roku 2000 mají vyrovnaný charakter, v posledních letech s mírně se snižující tendencí - viz graf.
Je patrné, že i přes nárůst počtu odběratelů (na příliv odběratelů má nesporný vliv i ekonomická příznivost dodávky tepla z CZT v Plzni), absolutní spotřeba tepelné energie klesá, a to díky ekonomickému chování odběratelů (energeticky vědomé chování odběratelů má za následek snižování energetické náročnosti). Na druhé straně spotřebu částečně vyrovnávají letní odběry, neboť teplárny zajišťující dodávku tepelné energie ve městě nabízejí odběratelům tepelnou energii i mimo topné období také k absorpčnímu chlazení.
Vývoj plynárenství
Spotřeba zemního plynu v Plzni zpočátku zaznamenávala postupný nárůst, což bylo dáno především dokončující se plynofikací okrajových částí města. V dalších letech pak spotřeba zaznamenává pokles, jehož hlavní příčinou je nárůst ceny ropy, a tím následně i zemního plynu. Další příčinou snižování spotřeby je snaha konečných zákazníků o úspory energie, zejména využitím modernějších a účinnějších kotlů, zateplením budov, zavedením energetického manažerství v budovách apod. Vliv na spotřebu plynu mají bezesporu i výkyvy venkovních teplot. V roce 2007 dochází vlivem rozvoje bydlení (výstavba RD v okrajových částech města) a podnikatelského sektoru (výstavba v rozvojových zónách města) k eskalaci spotřeby zemního plynu ve městě, avšak již v dalších letech je patrný opětovný pokles spotřeby, který je dán zejména zaváděním energeticky úsporných opatření - viz graf.
V dalších letech lze předpokládat vyrovnanou spotřebu zemního plynu, neboť mírný meziroční nárůst na dlouhodobý teplotní normál bude vyrovnán vlivem zavádění energeticky úsporných opatření a neustálým zvyšováním cen ropy. Spotřeba zemního plynu v Plzni je navíc ovlivněna příznivou cenou tepla ze soustavy CZT. Na druhou stranu můžeme předpokládat rozvoj města především v okrajových částech Plzně, kam SCZT nedosahuje, a tedy tyto oblasti budou vytápěny převážně zemním plynem.
Vývoj elektroenergetiky
Spotřeba elektrické energie ve městě v posledních letech stoupá. Je to dáno zejména zvyšující se životní úrovní obyvatelstva, jejímž důsledkem je vybavování domácností, kanceláří i různých podniků elektrickými spotřebiči a technikou využívající elektrickou energii. Hospodářská krize v roce 2009 zapříčinila propad spotřeby elektřiny na území města, avšak s tímto trendem nebylo možné v dlouhodobém horizontu počítat a jak je vidět z grafu v následujících letech lze naopak očekávat mírně se zvyšující tendenci spotřeby. Velmi zajímavá a pro město Plzeň příznivá okolnost je možná soběstačnost Plzně v dodávkách elektřiny, tedy skutečnost, že vyrobená elektrická energie v Plzni prakticky pokryje spotřebu města (v posledních letech cca z 90 %). Problém by samozřejmě byl v soudobosti, nicméně fakt, že v případě krizových situací by Plzeň byla, za jistých podmínek, schopna ostrovního provozu, je velmi pozitivní. Porovnání výroby a spotřeby elektrické energie ve městě je patrné z následujícího grafu.
Z dlouhodobého hlediska je velmi důležité prosazovat zavádění energeticky úspornějších spotřebičů, snižování energetické náročnosti budov a především výroby, aby nedocházelo k významnějšímu růstu spotřeby elektrické energie v následujících letech.
Neméně důležitý je také způsob výroby elektrické energie. V tomto ohledu má Plzeň nakročeno správným směrem, neboť vyrábí elektřinu v kogeneračních jednotkách (tedy společně s teplem), což je v současné době asi nejefektivnější způsob výroby elektrické energie. Nemělo by se však zapomínat ani na obnovitelné zdroje. V Plzni je v kogeneračních jednotkách využívána biomasa a bioplyn, elektřina je vyráběna též ve 14 malých vodních elektrárnách a v poslední době se stále více prosazují fotovoltaické elektrárny.
Vývoj spotřeby tuhých paliv
Tuhá paliva jsou v Plzni využívána, kromě jiného, i k výrobě tepla a elektrické energie ve zdrojích CZT. Vývoj CZT je uveden v samostatné kapitole (viz výše), a proto se zde zaměříme na vývoj spotřeby tuhých paliv v ostatních oblastech energetického hospodářství města. Aktivity pro snížení spotřeby tuhých paliv byly v Plzni v poměrně masové míře již provedeny Programem ozdravění ovzduší vyhlášeným v roce 1995. Byl to program na podporu likvidace malých topenišť na tuhá paliva, jako lokálních zdrojů znečištění ovzduší. Výsledek těchto aktivit je patrný především u spotřeb při individuálním a lokálním způsobu vytápění a přípravy teplé užitkové vody. Výrazný pokles této spotřeby ukazuje následující graf. V současné době poskytuje Plzeň dotace na změnu způsobu vytápění z tuhých na ekologicky šetrnější způsoby vytápění.
Vývoj spotřeby kapalných paliv
Kapalná paliva jsou ve městě využívána jen okrajově. Největší podíl tvoří spotřeba nafty v městské hromadné dopravě a těžký topný olej používaný jako doplňkové palivo ve zdrojích Plzeňské energetiky, a.s. Vývoj spotřeby topných olejů v Plzni od roku 2000 zaznamenal pokles.
Vývoj využívání obnovitelných zdrojů energie
Využívání obnovitelných zdrojů energie má v Plzni zvyšující se tendenci. Podíl na tomto nárůstu má především využívání biomasy při výrobě elektrické energie a tepla ve zdrojích CZT. Z ostatních obnovitelných zdrojů využívaných na území města lze jmenovat například energii vody (malé vodní elektrárny), energii prostředí (tepelná čerpadla) a v neposlední řadě solární energii. Její využívání zaznamenává v současné době boom, a to především prostřednictvím fotovoltaických elektráren. I přes tento pozitivní vývoj, je zapotřebí na podporu obnovitelných zdrojů energie vyvíjet stále další aktivity.
Územní energetická koncepce města Plzně nastolila jasný rámec energetické politiky města a nadefinovala hlavní záměry a cíle města na poli energetiky. Analýza dat od roku 2000 dává jasný obrázek o stavu energetického hospodářství v Plzni.