Stelarátor

Stelarátor je, podobně jako tokamak, zařízení pro udržení plazmy z důvodu využití termojaderné reakce (fúze) k výrobě energie. Stelarátor tedy představuje uzavřenou magnetickou konfiguraci, která na rozdíl od tokamaku může pracovat v kontinuálním režimu. Zatímco tokamaky byly v minulosti zkoumány pouze v Sovětském svazu, stelarátory se zabývaly v západních zemích. Všechny pokusy vyrobit a udržet ve stelarátorech horké plazma však zůstaly až do konce šedesátých let bez většího úspěchu. Když pak ruští vědci v roce 1969 podali zprávu o teplotách plazmatu až 10 milionů °C v tokamaku T3 v moskevském Kurčatovově ústavu, změnilo se světové smýšlení rychle ve prospěch tokamaků. Od té doby má většina fúzních experimentů tuto konfiguraci.