Energetický slovník

Ve větrné turbíně se uskutečňuje přeměna větrné energie na energii mechanickou (rotace hřídele). Turbína je roztáčena větrem proudícím přes lopatky turbíny.

V roce 1930 stál Francouz George Darrieus u kolébky vynálezu větrné turbíny se svislou osou, jejíž funkce je nezávislá na směru proudícího větru. Svislé listy mohou být upevněny buď rovnoběžně s osou rotoru ve speciálním rámu (např. dvoulistý…

Větrné elektrárny lze stavět buď jednotlivě, nebo se sdružují do parků (někdy se používá termín větrné farmy). Větrné parky mají desítky až stovky jednotek, v ojedinělých případech dokonce několik tisíc.

Základní část větrné elektrárny, v níž dochází k přeměně kinetické energie větru na mechanickou práci rotoru a na elektrickou energii. Obvykle sestává z větrné turbíny, převodovky a elektrického generátoru.

Vinutí statoru tvoří závity izolovaného vodiče v němž protéká elektrický proud. Vazba vinutí statoru s ostatními částmi elektrického stroje způsobuje, že stroj vyrábí nebo přeměňuje elektrickou energii nebo koná mechanickou práci.

Zařízení, zajišťující rozmíchání rozemletého vápence ve vodní suspenzi. V podstatě uzavřená vodní nádrž s přívodem vody a rozemletého vápence, v níž rotují lopatky. Vápencová suspenze se odvádí do absorbéru, kde za přítomnosti oxidačního vzduchu…

Vitrifikace je způsob zneškodňování kapalných radioaktivních odpadů vznikajících při provozu jaderné elektrárny. Metoda spočívá ve výrobě speciálních skel nebo sklokeramiky z kapalného radioaktivního odpadu a sklovitých materiálů při teplotě 900 až…

Vlastní spotřeba elektrické energie představuje spotřebu technologických zařízení samotné elektrárny. Elektrický výkon, který za normálních provozních podmínek produkuje elektrárna se nazývá hrubý elektrický výkon. Do elektrizační soustavy dodává…

Stavová veličina charakterizující energetický stav pracovní látky. Při tepelné výměně mezi dvěma látkami dojde k poklesu vnitřní energie jedné látky a k růstu tepelné energie látky druhé. Podobně v tepelném motoru se mění část…

Vodič je elektrotechnický pojem označující látku umožňující vedení elektrického proudu. Dělí se na kovy (vodiče I. třídy), elektrolyty (vodiče II. třídy) a polovodiče.

Vodní dílo představuje souhrn staveb a zařízení, které mění povahu vodního toku, upravují ho nebo slouží k přivádění, vedení a odvodu vody. Vodní dílo umožňuje hospodárné využití vody například pro účely energetické, plavební, pro…

Vodní elektrárna využívá energie vodního toku (vodní energie) k výrobě elektrické energie. Podle výše spádu se dělí na: nízkotlaké - do výše spádu 25 m bez přívodního potrubí ; středotlaké - výše spádu 25 až 100 m s přívodním potrubím;…

Část energetiky využívající k výrobě elektrické energie vodní energii. Jedná se tedy o výrobu elektrické energie ve vodních elektrárnách.

Vodní energie je vlastně potenciální a kinetická energie vodního toku. Tento druh energie se k její přeměně na elektrickou energii využívá ve vodních elektrárnách.

Vodní kolo je nejstarší vodní motor. Představuje obvykle dřevěné kolo, uložené na vodorovném hřídeli a opatřené po obvodě lopatkami, na které se přivádí voda. Podle způsobu přivádění vody existují vodní kola na vrchní, střední a spodní vodu.…

Vodní turbína je lopatkový vodní motor měnící vodní energii na mechanickou práci na hřídeli. Vodní turbína se skládá z rozváděcího ústrojí (rozváděcího kola, dýzy) usměrňujícího průtok vody a z oběžného kola, které vodě odebírá energii.…

Vertikální průhledná trubice tvořící s kotlem spojenou nádobu. Slouží ke stanovení výšky hladiny. Při poklesu hladiny na spodní mez vyznačenou na vodoznaku je třeba do kotle doplnit vodu.

Vrtule je rychloběžný typ větrného motoru. Počet listů vrtule bývá 1 až čtyři, nejčastěji však 2 nebo 3. Profily vrtule jsou charakterizovány malým odporem a velkou aerodynamickou účinností.

(Vodo - Vodní Energetický Reaktor) byl vyvinut v bývalém SSSR a patří do třídy tlakovodních reaktorů PWR, moderovaných a chlazených obyčejnou vodou. Existující provedení se liší výkonem (VVER 440: výkon 440 MW elektrických, VVER 1000:…

Energie, kterou lze uvolnit spálením 1 kg paliva. Klasická paliva se skládají z hořlaviny, popeloviny a vody. Výhřevnost paliva je dána výhřevností hořlaviny.

Z hlediska fyzikálního výkon představuje podíl práce vykonané v určitém časovém úseku a tohoto časového úseku. Příkonem se rozumí výkon přiváděný a výkonem výkon odváděný. Jednotkou výkonu je watt a dříve se též používala jako jednotka jeden kůň, což…

Energie mořských vln má svůj původ v energii větru. Zahrnuje kinetickou složku (rychlost vodních částic) a potenciální složku (voda přemístěná mimo původní hladinu). Výkon mořských vln vztažený na 1 m jejich délky je úměrný čtverci jejich…

Výměník tepla je zařízení zprostředkující výměnu tepla mezi činnými médii (plyn, kapalina). Rozeznávají se výměníky povrchové (k výměně tepla dochází přes teplosměnnou plochu), kontaktní (k výměně tepla dochází na ploše vytvořené hladinou kapaliny) a…

Výměník tepla, v němž se dodávané teplo využívá k tvorbě páry. Do výparníku vstupuje voda předehřátá na teplotu sytosti, takže dodávané teplo slouží k tvorbě páry za stálého tlaku. Voda se ve výparníku vypařuje při konstantní teplotě, teplotě sytosti.…

Bioplyn vzniká anaerobní fermentací, neboli metanovým kvašením organických látek, jako výsledek činnosti baktérií za nepřístupu vzduchu. Původní české patentované zařízení, použitelné na slamnatý pevný hnůj, využívá příklopných reaktorů (fermentorů).<…