Náměty na úsporná opatření

TIPY NA ÚSPORU ENERGIE

 Tipy na úsporu elektrické energie

• účinnost plotýnek ze sklokeramických varných panelů je cca 70 % (ohřátí ze studeného stavu),
• litinové plotýnky dosahují maximální účinnosti cca 60 %(ohřátí ze studeného stavu),
• účinnost litinových plotýnek, které byly již ohřáty je téměř srovnatelná s plotýnkami ze sklokeramických varných panelů - tato účinnost je nad 80 %,
• dno nádoby na vaření má mít stejný průměr jako plotýnka a má být rovné,
• při vaření a ohřívání je dobré mít na nádobách pokličky - úspora energie činí minimálně 50 %,
• je vhodné využívat při vaření zbytkového tepla plotny před koncem vaření,
• plotny bez nádob by neměly být zahřívány,
• ohřívat se má jen tolik vody, kolik je skutečně potřeba,
• pro vaření potravin s delší dobou varu je vhodné používat tlakový hrnec - úspora energie je až 50 %,
•  chladničku a mrazničku je třeba zvolit tak velkou, aby její prostor byl využíván alespoň na 70 %,
• umístění chladničky s mrazničkou na suchém a chladnějším místě (v žádném případě ne vedle otopného tělesa!),
• pravidelné odstraňování námrazy, (pokud není systém No-frost), protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75 %,
• teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 °C a v mrazničce na -18 °C, snížením teploty o 1 °C zvyšujete spotřebu energie o cca 6 %,
• dlouho otevřené dveře ledničky způsobují zbytečné plýtvání energií – přehledné uspořádání potravin dobu otevření snižuje,
• pračky vyráběné cca před 10 lety mají spotřebu energií asi o 50 % vyšší než pračky současné,
• energetickou náročnost pračky ovlivňuje její kapacita - hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity,
• vybavení pračky úspornými programy (umožňujícími nastavení 1/2 plné kapacity prádla, plnění vody podle množství prádla apod.) a jejich důsledné využívání významně snižuje její spotřeby,
• spotřebu elektřiny je možno snížit také použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení teploty prací lázně např.z 90 °C na 60 °C při zachované prací schopnosti - snížením teploty z 90 °C na 60 °C se sníží spotřeba energie asi o 25 %,
• sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu elektřiny a měly by být využívány minimálně nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo – uspořit tak lze 20 až 25 % elektrické energie,
• při žehlení je třeba dbát na optimální vlhkost prádla - příliš vlhké i příliš suché prádlo zbytečně prodlužuje dobu žehlení, na konci žehlení je možné využít zbytkového tepla k žehlení jemného prádla,
• myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie, a to cca o 50 %,
• stlačený vzduch používat pouze tam, kde je to nevyhnutelně nutné. Jedná se o nejdražší formu energie, protože se vyrábí s nejmenší účinností. Je k tomu nutná několikastupňová přeměna energie, např: uhlí – elektřina – mechanická práce – tlakový vzduch. Celková účinnost této přeměny je pouze asi   6 %!

 

Tipy na úsporu tepelné energie

• provoz kotle na vytápění objektu je nejhospodárnější, když pracuje přibližně při 80 % svého maximálního výkonu,
• čím je kotel více předimenzován, tím déle je provozován na nižší zatížení, a tím i při nižší účinnosti. Jedním z možných řešení pro výše uvedený problém je doplnit otopnou soustavu o jednu nebo více akumulačních nádrží a dále o směšovací zařízení. Toto řešení nám umožňuje zvýšit účinnost klasického kotle a zjednodušit obsluhu, protože kotel může být provozován na optimální výkon (přebytečné teplo je akumulováno do nádrže) a směšovací zařízení nám umožní provádět regulaci teploty náběhové vody podle venkovní teploty, a tím nebude docházet k přetápění. Další výhodou je to, že v přechodném období je možno zatápět v kotli jednou za dva dny, protože potřebné teplo bude odebíráno z akumulační nádrže, která byla předtím natopena.
• u plynových kondenzačních kotlů nelze využít regulaci směšováním. Pro dosažení vysoké účinnosti kotle je nutné zajistit co největší vychlazení zpátečky, aby docházelo ke kondenzaci spalin.
• kondenzační plynové kotle mají až o 15 % nižší spotřebu plynu ve srovnání s klasickými plynovými kotli a produkují méně oxidu uhličitého,
• při využití akumulační nádrže v kombinaci s kotlem na tuhá paliva nebo biomasu je možné zatápět v kotli v přechodném období jednou za dva až tři dny a kotel provozovat za optimálních podmínek s vyšší účinností. Tím lze dosáhnout úspory paliva až 35 %.
• pro hospodárný provoz lokálních topidel (kotlů) na tuhá paliva je důležitý dobrý technický stav (těsnost dvířek a kouřovodu, dobrý stav vyzdívky, snadná ovladatelnost všech funkčních částí kotle, tj. kouřové klapky, regulace přívodu vzduchu), správně dimenzovaný komín v dobrém technickém stavu, který zajistí dostatečný tah nutný pro provoz kamen (průřez a výška), pravidelná údržba a čištění tahů kotle, kouřovodů a komína (lepší přestup tepla a tah) a dodržení paliva předepsaného výrobcem kotle (druh paliva, třídění, výhřevnost aj.),
• vodu je třeba ohřívat na optimální teplotu (45 až 50 °C), při vyšší teplotě se nákladně ohřátá voda musí mísit se studenou a při uložení vody v zásobníku je větší únik tepla prostupem. Rovněž cirkulace teplé vody by měla být v provozu pouze v době, kdy je voda odebírána (vypínat na noc a v době, kdy není nikdo přítomen).
• sprchování je výrazně úspornější než koupání ve vaně (při jednom sprchování je spotřeba teplé vody cca 50 litrů na osobu, při koupání ve vaně je tato spotřeba cca 160 litrů). Ke snížení spotřeby vody přispívají i úsporné sprchové hlavice a perlátory, časové spínače i termostatické armatury. Těsnost kohoutků a armatur by měla být samozřejmostí (při úniku 10 kapek za minutu odkape za měsíc asi 170 litrů vody).
• při přípravě teplé vody průtokovým ohřívačem staršího provedení je možné spotřebu zemního plynu snížit tím, že v době nepřítomnosti bude uzavírán přívod plynu, čímž zhasne zapalovací plamínek, který jinak hoří trvale (spotřeba zapalovacího plamínku u velkého průtokového ohřívače odpovídá asi 0,5 % výkonu hlavního hořáku, což činí asi 60 m3 zemního plynu ročně – při dnešních cenách zemního plynu lze ročně ušetřit cca 450,-Kč),
• pro hospodárný provoz plynového průtokového ohřívače vody je třeba mít správně seřízenou výšku plamenů hlavního hořáku a vyčištěné teplosměnné plochy výměníku,
• radiátorové ventily s termostatickou hlavicí umožňují provádět automatickou regulaci teploty v místnosti a zamezí zbytečnému přetápění místnosti - přetápění o 1 °C představuje zvýšení spotřeby energie o cca 6 % (doporučované teploty ve vytápěných místnostech jsou např. na chodbách a WC 15°C, v místnostech k dennímu pobytu 20-22°C, v místnostech pro spaní 16-18°C, apod. - doporučené teploty ve vytápěných místnostech řeší vyhláška č. 194/2007 Sb.),
• regulace zamezuje zbytečnému přetápění a umožňuje využití zisků z oslunění i z vnitřních zdrojů (od osob či domácích spotřebičů), zajišťuje automatické řízení teploty vzduchu v místnosti podle zvoleného nastavení. Termostatickým regulačním ventilem by již měla být vybavena všechna otopná tělesa tam, kde je tzv. ústřední topení, pokud zdrojem není klasický kotel na tuhá paliva. Regulaci pomocí termostatu ale běžně najdeme i na všech typech elektrických topidel.
• zapojením termostatu s časovým spínačem (denní nebo týdenní) s možností nastavení teplotního útlumu v době nepřítomnosti do topného systému je možné uspořit až 10 % energie,
• větrání okny v otopném období má být krátké, ale intenzivní, aby se stačil vyměnit celý objem vzduchu, a přitom nevychladly předměty a stěny. Kde je instalováno nucené větrání s rekuperací má vždy přednost výměna vzduchu pomocí tohoto zařízení. Je ale nutné o této skutečnosti uživatele informovat. Pamatujte: řešením není nevětrat, to vede k poškozování zdraví i stavby.  

 

Tipy na úsporu pohonných hmot

• před jízdou by mělo být povinností každého řidiče zkontrolovat si technický stav vozidla. Z pohledu úsporného provozu je nutné mít v motoru správné množství kvalitního oleje, který zajistí minimální třecí ztráty za provozu a spolehlivý start. U moderních motorů je optimálním řešením náplň plně syntetického oleje.
• součástí, která ovlivňuje spotřebu paliva je zanesený filtr nasávaného vzduchu, proto je nutná pravidelná údržba vozidla dle pokynů výrobce a podmínek, za jakých je vozidlo provozováno.
• významným faktorem ovlivňujícím spotřebu je tlak v pneumatikách. Ten kontrolujeme zásadně při studených pneumatikách (tedy zpravidla před jízdou). Při delší jízdě se vlivem deformací pneumatika zahřívá, proto bychom naměřili vyšší tlak – v takovém případě nikdy vzduch neupouštíme. Je třeba mít na zřeteli, že již podhuštění pneumatik o 10 % zvyšuje spotřebu vozidla o 0,5 litru na 100 km. Podhuštění má samozřejmě vliv i na životnost pneumatik a na jízdní vlastnosti vozidla. Proto se vyplatí udržovat tlak na horní hranici tolerance předepsané výrobcem vozidla.
• průměrnou spotřebu vozidla ovlivňuje vždy sám řidič svým stylem jízdy. Někdy se udává, že stylem jízdy lze ušetřit 20 až 30 % paliva. Např. mezi řidiči dodnes přežívá chybný názor, že do svahu je lepší podřadit a na nižší převodový stupeň místo přidání plynu. Ve skutečnosti však moderní vozidlo se spalovacím motorem jede úsporněji při velkém zatížení motoru (velkém stlačení plynového pedálu) a se zařazeným co nejvyšším převodovým stupněm. Tato skutečnost je dobře patrná ve vozidle vybaveném  palubním počítačem s ukazatelem okamžité spotřeby, kterým je užitečné se řídit.
• na běžné silnici s max. povolenou rychlostí 90 km/h je ideální jet rychlostí blízkou tomuto limitu (mezi 80 – 90 km/h), protože právě na tuto rychlost výrobci navrhují hnací a převodové ústrojí vozidla. Jinými slovy: při této rychlosti na nejvyšší převodový stupeň vozidlo jede při nejnižší měrné spotřebě.
• úsporná je plynulá jízda, tedy bez zbytečného prudkého zrychlování a zpomalování i prudkých změn směru jízdy.
• nejúspornější je taková jízda, při které brzdíte minimálně. Při brzdění se energie v brzdách přemění v neužitečné teplo. U moderních vozidel se zážehovými i vznětovými motory je při jízdě ze svahu výhodné používat tzv. brzdění motorem. V takovém případě jedete s nulovou spotřebou, protože přívod paliva do motoru je zcela uzavřen.
• řidič zvyklý jezdit úsporně se pozná již při rozjezdu. Vozidlo na rovině rozjíždí s minimálními otáčkami motoru a po uvedení vozidla do pohybu hned řadí druhý rychlostní stupeň. Jiná je situace při rozjezdu do kopce, kdy je samozřejmě nutné přidat více plynu a před přeřazením vozidlo více rozjet. Naopak při rozjezdu z kopce je někdy možné použít hned druhý rychlostí stupeň. Pokud nevyžadujete velké zrychlení je i další stupně možné řadit velmi brzy nebo dokonce některý převodový stupeň zcela vynechat (např. řadit z 3 na 5). Tento způsob má výrazný efekt na spotřebu paliva.
• při volnoběhu motor spotřebuje asi 1 litr paliva za hodinu, proto se v některých situacích vyplatí motor vypnout a následně znovu nastartovat (např. při čekání před železničním přejezdem). V současné době automobilky začínají vyrábět vozidla se systémem start/stop, což je výhodné zejména v městském provozu.